+ Japonská Literatura

18. února 2008 v 17:14 | Katsuo - Martin |  + Japonsko
Literatura

Haruo Umezaki

Japonská literatura, nejstarší literární památky vznikaly pod čínským kulturním vlivem. Z 8. stol. se dochovaly kroniky Kodžiki a Nihonšoki a básnická sbírka Man'jóšú, která dala základ japonské poezii. Literatura se rozvíjela zejména v 8. - 12. stol. (období Heian), kdy bylo vytvořeno japonské slabičné písmo a kodifikoval se literární jazyk. V poezii byly nejrozšířenější 31slabičné básně tanka (Kokinwakašú, 905, první z 21 císařských sbírek). Na přelomu 9. a 10. stol. se rozvíjela próza pod názvem monogotari (vyprávění); k vrcholům patří Gendži monogotari od Š. Murasaki z počátku 11. stol. Oblíbená byla také literatura psaná ve formě zápisků a deníků. V 11. - 17. stol. se rozvíjela hrdinská epika, zobrazující válečné boje mezi mocnými rody (Heike monogotari), a lidová vyprávění v ilustrovaných sešitech, někdy i s erotickou tematikou. V poezii vytvořil Bašó novou formu haiku, která se stala hlavní básnickou formou až do současnosti. V 18. stol. byly v sešitové formě vydávány příběhy milostné, fantastické i satirické. Překlady zahraničních děl vznikaly v době Meidži, kdy se japonská literatura otevřela západním směrům, zvláště realismu a naturalismu; jazyk klasický byl nahrazen hovorovým. Naturalismus v japonském prostředí znamenal ztotožnění se s postavou i specifický subjektivní styl. Proti naturalismu vystoupili autoři navazující na tradiční estetické přístupy (S. Nacume, později R. Akutagawa nebo D. Tanizaki). Počátkem 20. let vznikl silný proud v levicové literatuře; v období 2. světové války však literatura téměř přestala existovat. Po válce se humanističtí autoři sdružili ve Společnosti nové japonské literatury, odkud vyšli autoři poválečné školy. Jejich prózy se vyrovnávají s válečnými zážitky. Objevují se i další originální autoři, např. K. Abe nebo K. Óe.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.